Protože Příběh na pokračování!
Příběh o dětských leteckých snech na pokračování nejen s Královnou Tříkolkou I. nebo každou mámou, co zkouší najít nejlepší cestu - aneb pokud nejste připraveni, stejně se to stane!
Čtete knížky na přeskáčku? Opakovaně? nebo odzadu? Nebo potřebujete jasný směr a konec? Jaký konec? My zkusili nekonečný příběh...a do odpovědí napsali ty kousky, které jsou podepřené jako Nebe o Zemi. Je to jako STORM PŘÁNÍ a ten bude mít vždycky mnoho větví. Jeho kmen je RODINA. Nejen ta vlastní. Rodina PŘÁTEL, kteří mají podobné sny. Najdete je všude. Zkuste to třeba jako rozhovor s Větrem nebo nějakou Královnou. Tenhle web i rozhovor vzniknul ve spolupráci s dalšími Královnami a budoucími Královnami, které našli odvahu se ptát.
Právě pro své děti i pro jejich děti a pro další Královny a jejich děti píšu pohádky a svěřený mi talent slova, tvořivosti a fantazie používám okolo létání. Pro některé Krále je to k zbláznění. Jenže když je takoví "králíček" nemoudrý a vyhlašuje mi válku nebo křičí "jen přes moji mrtvolu!" no tak riskuje, že ho jednou elegantně překročím a budu pokračovat ve své práci! Mám tyhle neústupné bojovníky v úctě i pro zábavu a pro legraci. Jsou proti mě, abychom kovali dějiny společně! Už dávno totiž vím, že Žena umí jen MILOVAT nebo ZABÍT! a když zabíjet nechce? Tak hold miluje i blbce!
A dělá to tak dlouho, než nejprve zmoudří Ona osobně a tím dá šanci i zbytku světa okolo sebe. Jestli je přítomna přesila??? No tak může vždycky někam utéct! a jestli už je na konci světa a na konci svých sil? Může se nadechnout, zažehnout oheň v hrudi jako v balónku štěstí, podržet se zlaté nitě mezi Nebem a Zemí, roztáhnout svá křídla a opřít se o Vítr. Jako Drak!
Já ovšem u toho občas i plivla Oheň a někde rozpoutám požár. Protože když někde sídlí partička škůdců, tak jediný, kdo na takové škodné a plevel platí je Drak :-) Protože to vidí z výšky a vidí to v souvislostech a vidí pohyb i rozsah škod. Na to nepomůže lumpíkům zeď nebo plot. A když vás kousne had? Váš oheň musí být silnější, než jeho jed. Proto jsou jedy hadů základem pro léky. Vzbudí všechny obránce a oni zabojují a spálí to, co do vás nepatří...
Jako Žena neohroženě a neoddělitelně spojená se Srdcem Velké Matky i Otce a Božím Řádem. Kolegové Andělé i jiné bytosti z pohádek to tak taky dělají! Není nutné své draky zabíjet, abychom se stali "mírumilovnější". Je potřeba sebe naučit létat! A rozumět živlům i drakům, kteří na vás řvou taková SLOVA, že to umí sfouknout plamínek Života a tím vás to zabije. Jenže kdo si hraje s Ohněm tak ví, že malý plamínek lze sfouknout, ale velký plamen? Ten dostane novou dávku vzduchu a zesílí! Takže?
Klidně trpělivě znova od začátku...a pořád dokola, než se to vycetruje a vyváží a zase začne stoupat!
Proč tedy zrovna Královna Tříkolka?
Protože je to první stroj, první nebeské princezny zbroj. Protože první nebeská rychlost měla pro mě na vodě tři plováky a poprvé jsem letěla na tříkolce s tátou, což bylo lítadlo bez páky! S Tříkolkou jsem si první rytířské ostruhy vysloužila, muže u toho na hlavu porazila, aniž bych je poranila. Při boji s vlastním Drakem jsem se zmrzačila, tříkolka mě uzdravila a na nohy a do vzduchu mě zase navrátila! Tříkolka je můj okřídlený kůň a nebeské spřežení a nelze se stát královnou bez vlastního území. Proto mám své Království vzduchu a od těch dob už mám úsměv od ucha až k uchu!
Královnou se nejde narodit. Leda princeznou. Jenže to se nepovedlo. Tak jsem to vzala přes kariéru nebeské rytířky. Nejdřív jsem oblékla stříbrnou zbroj plachtařů - Blaníka. Jenže Drak v mé duši i těle nebyl zkrocen dřív, než jsem si stoupla “nahá a odzbrojená” do Větru. Inu, koho mají pověsit, ten se neutopí. Moje dravost je pověstná a od pověstí je blízko k bájím a to už je hned vedle pohádek. Když mě opustili všichni rytíři, co se zalekli mého Draka, tak nezbylo než se stát Královnou. To může každá holka. Doopravdy to ale dokáže až tehdy, kdy její království uznají okolní králové. Pak zbyde sestavit nový tým rytířů a rytířek ve výcviku a JE TO!
Kde je Tvoje království?
Je za několika kopečky a z každé strany hlídají ho nebeské brány. Je to území bez plotů a je na kopci, kde sídlí i nebeští nejvěrnější průvodci. Pro někoho je malé jako dlaň a ochana nad ním je stanovena jako nejmocnější zbraň. Pro malé a bezbranné je velké jako jejich svět a pravdu o jeho velikosti dozvíš se jen v dětství a potom už je na dohled. Je to každého vesmíru střed a celý život máš ho sebou. Celý život hledají ho nevědomí a královští poslové tě tam i poslepu vedou.
Mé království má adresu na letišti na Hosíně. Království vzduchu je pohádková šance pro tvořivost a fantazii podle velikosti a síly přání a odvahy. Tvoříme přání i hledáme všechny cesty k jejich naplnění a nalezení poslání prostřednictvím létání. Když jeho adresu uznalo a označilo Pohádkové království na své mapě a já se zúčastnila korunovace nového krále, dala jsem velké pohádkové unii i nový Vítr a stala jsem se pohádkovou Ministryní pro Povětří. Od těch dob je počasí bláznivější a je potřeba být na pozoru! Ostatně jako už tenkrát, když lidé začali chtít létat. Nikdo se v povětří neudrží déle, než je Nebem dovoleno! To je jasný a krásný zákon plachtění...dokud fouká nebo svítí - letí to!
Co to je “Dětský sen o létání”?
Jako když Bůh Světla řečený Termoska Zemi zahřeje a za chvíli nový Stoupák se narodí a na Tebe se usměje! Vítr je dotek Naděje a letět s ním výš a dál a že ti to život dopřeje...
Jestli si chceš udělat obrázek o tom, co bude potom, až všichni zestárnou, vychladnou a co bude dál, pak je potřeba dívat se nejen na to, co dělá pan Král. Najdi všechny Královny a její Nebeské Rytíře! Najdi, co dělají její děti…a ochraň je světlem jako pírky vějíře.
Chtít mít křídla! Jenže co všechno bude potřeba? Děti (a lidé na kurzech) se učí přes obrázky, dotek, později chápou systém letiště prostoru a teprve pak můžeš mluvit “jen slovy” o neviditelném Větru nebo hranicích nebo silách. Pozoruj děti, co jim dělá radost a co je to první, co pro ně letí...Když jsem byla malá, chtěla jsem být učitelkou v mateřské školce a zahradnicí. Trvalo to pouhých 40 let a mám leteckou školku i velkou zahradu! Hned potom vznikla po pěti letech práce s dětmi sázka, že během jedné sezóny 2017 rozesměju 1000 dětí. Osobně! Pomohli mi plyšáci, padáčky pro světlice, draci, dětská meteorologie a všechny zkušenosti otestované na dětech leteckých, vlastních i půjčených. Stalo se to hned po té, co se přidali i významní létající rodiče a postavili jsme tým! A program na 9 let dopředu. CO všechno se povede sečteme v roce 2025.
Kdo jsou ti okřídlení létající rodiče?
Společenstvo statečných a těch, kdo ví a zná klid i spěch. Těch, co mají své produkty i caparty a odvahu jít se mnou do party! Rodina je firma a firma rodina. Jedině tak nějak se narodí další hrdina. Chceš-li poznat lidi, kteří z ničeho vytvořili něco, budeš potřebovat speciální brýle a fantazii. Proto tíhnu k poezii, aby se mi lidé rovnou a předem roztřídili. Tvořiví to pochopí, že není to o konopí. Kamarádím se s Větrem, co rozum nemá a pokoj nedá a přesto hledá.
Dala jsem nám jméno “Aero Junior” sdružení leteckých rodičů a jejich přátel. Každý pracuje podle svých možností a naše cesty se jednou za čas zkříží, aby se stalo něco důležitého a mohlo vzniknout něco užitečného. Mezi Aero Junior rodiny a hrdiny patří moje děti Vítek a Vojta. Takže Bušků plachtaři, Salavů padáčkáři. Avion Patrik a Pája Sainerovi, Svět Křídel a rodina Procházků a jihlavští Mokošáci, hopsaví Podoubáci, Nirvana Paramotors a Březinovi. EL Speedo a Carboláci. Od dětských táborů z roku 2012 až po Junior FLY Campy 2020. A přidávají se další a další rodiče. Jsou v tom březnové recyklace leteckých ICAO map pro další použití pro leteckou gramotnost bezpilotních, adopce plyšáků, dětský zápisník Aero Log Book, tvoření pohádek, tematické akce pro děti v Království vzduchu a nakažlivé inspirace. Třeba založení drakiády na Rané. Nebo dětský rodinný fly camp s Letadélkem Kánětem Hugem v Toužimi pro malé plachtaře.
Kdy nejdřív začít s létáním?
Hned jak chceš, tak najdeš. Najdeš ty pravé lidi a čas. Někdy stačí použít hlas, jindy je to náhoda tenká jako vlas. Vždycky a všude se to děje včas a poznáš to tak, že to jde líp a snáz…Popravdě a bez cenzury. Paraglidy jsou jako motýlí křídla a bubliny z mýdla a navíc šňůry. Lehké a nerozbitné a vzduchem plné k prasknutí, nevadí jim padání ani nějaké to mávnutí. Proto se narodili draci a teprve pak vejce a noví ptáci.
Mé vlastní dětské heslo pro létání: Křídla nezlomit a kosti srostou - to byla “moje pravda” hned po zlomení prvního letadla. Naštěstí už existoval paragliding a ten je nerozbitný! Nemaje na vlastní stroj, založila jsem s Františkem Salavou firmu na křídla. Princip : “nemáš? udělej si!” První paraglide křídla jsem vyrobila a prodala rodičům pro jejich děti již v roce 1992. Byla jsem taky ještě dítě a junior. Těm dětem bylo okolo 10+ let. Létají dodnes...a někteří už jsou instruktoři a velcí GURU svých specializací.
Jmenovat je nebudu. Oni si to přečtou, protože tento časopis odebírají. Moje děti letěli poprvé na padácích se mnou a poprvé sami nafoukli křídlo nebo miniwing když jim bylo 10+. Pak už šlo o to zda létat asistovaně “bez požehnání úřadů” a otázka jestli se zraní? Kdo jim zabrání? Jenom jejich rodiče. Kdy to půjde? Až jim dají důvěru. Jinak si jí jednou vezmou stejně! V souboji s kým?!
Kde jde najít stopy po tvé práci?
No to ti zazpívají jenom ptáci. Voda do pramenů nebo do mraků se vrací? A kam že se o té cestě důkazy pak ztrácí? Poznáš to jen časem a prací. Ptáci také potřebují pro své mladé stromy a hnízda. O jejich křídlech si už nejen Vítr písničky své hvízdá. Řeku rukama nezastavíš a létáním léto i léta nejlíp slavíš. Kde se nejvíc dozvíš a kde se nejvíc bavíš? Ptačí srdcaři ta místa znají a najdeš je všude a nejen v háji. Kam jen skočíš a kam trefíš? Místa, co jsou hned za rohem a nebo kousíček za obzorem.
Moje aktuální hnízda jsou letiště Hosín, Raná, Toužim, Javorový a teď už i Přerov a mířím i do Vrchlabí. Občas si mě pozvou i jinam a chtějí vidět, kde se berou ta kouzla. Jsou jednoduše geniální. Jako jsou všechny gravitační hry! Nebo hry s Větrem a se slovy. Nutím svými otázkami a zadáními nejen přemýšlet, ale také vidět neviditelné. Stejně to dělají všichni pohádkáři i instruktoři létání. Děti mě naučili používat “dračí řeč”. Proto umím vyprávět pohádky a nebo se rozzuřit jako Drak a dát na frak i dospělým.
Protože jsem dravec, který chrání svůj životní prostor. Nakonec jsme dali tomu projektu jméno Okřídlení strážci a prostor pro ně je experimentální hřiště Aero1Zone pro dron-racing. Prostor, který si kromě nás budou moci postavit i na jiných letištích. Princip toho hřiště i programu Okřídlení strážci je výcvik nejmladších pro využití létání k ochraně životního prostoru i prostředí a přírodních zdrojů a života lidského i života na Zemi. Je to šance i pro malé dětské srdcaře.
Kam míří tvé myšlenky a vítr z nich vzbuzený?
Ke šťastným dětem, co letem světem umí také dát něco jako děti dětem. To nepochopíš ani neřídíš, prostě to jenom jako máma dovolíš. Kam vítr, tam plášť? Nebo posvítit a ty se mi jen jako vítr vzdáš? Na to si každý musí přijít sám a zvlášť. Milovníci vzrušení mohou se mnou prožít nové druhy těšení. Protože gravitace je o souboji, kde na místě stejném za chvíli už zase někdo někde nestojí. Postavit nebo pověsit? Životu s Láskou v Naději Uvěřit!
Odznak Aero má celkem 21 hvězdiček. Tolik různých druhů strojů a létání. Už mi jich chybí vybarvit jen několik. Zjistila jsem, že Piloti se nebojí ničeho a nikoho! Kromě počasí a dětí. Strach, který jsem prozkoumala! Chtít … snít … tvořit. Vnímat co se kolem nás děje. Kam létají letadla, kam padají aby nespadla. Mám teď už 5 lítacích licencí.
Budu jich mít do konce života 8. Kam na ně půjdu? Jako každý okolo mě - k těm nejlepším v oboru. Dělám cestu i svým dětem a dětem mých přátel a kamarádům mých dětí. Né vždy to jde v ČR, ale i to už máme vyřešeno. Je to o svobodě, která je založena na osobní zodpovědnosti. Jinak bych nemohla na svět přivést tolik nových lítacích myšlenek a přání … dřív mi procházelo rukama 1000 hraček. Teď už “jen” ročně okolo víc jak stovky nových okřídlenců a dětské pořady a činnosti mimo úřady.
Umění mírových zbraní je milovat odlišnosti a při tom se nerozsekat. Zůstat v celku i navzájem.
Jak tvoříš příběhy a hry a hračky?
Jednoduše. Zatímco mé děti žijí se svými tatínky. Jsem jiný druh maminky a s dalšími tatínky společně tvoříme krásné chvilky a velké novinky! Vítr mi kdysi na vodě pošeptal, že s Ním a vrtulí doletím o kousek dál. Potom mi velkou školu života umožnil, k zemi mě srazil a křídla přišpendlil, aniž strom mého života poškodil. Na chvíli počkal až se začnu zase smát, aby mi mou sílu mohl vrátit a nemusel se o mě bát!
Pomáhá mi spoluautor Přítel Světlo a dítě jménem Vítr. Provází mě od dětství. Teď už se můžeme zase spolu smát, protože rozdíl mezi vířit nebo hýřit mi cestou ukázal tak, abych si mohla vážit daru života a chránit ho. Stal se ze mě expert na komunikaci s blázny, zatímco cvoky ženu svinským krokem za hranice svého království. Stát se Královnou Tříkolkou I. nebylo zadarmo.
Je to už dávno, kdy se mi lidé smáli za létání na padáku, s vrtulí na zádech, na kolečkách, za vývoj swoop-křídel, speedglidingu, powerkitingu, podporu mladých bláznů v pěti různých para disciplínách. Z ničeho vyrobí něco jen mamky a tátové. Přání je otcem Myšlenky. Mamka je zaručeně Láska k létání. AeroLife Art je obsah mého jména a život ze mě vykoval tvůrce.
Autora jednoduše geniálních produktů pro Lásku, Život a radost z létání. Okřídlený způsob pro naplnění svého poslání.
Proč to všechno a stojí to za ten risk?
Protože slovo je nůž a zbraň a zkus ukrojit chleba bez nože! Naučit se pracovat je nejen o řemesle létání nebo jiné práce. Je to spolupráce a svítí to na samovládce. Myšlenek do slov a vět pokládání. Jako jejich mapování. Z nich rodí se činy a nic a všechno žije zde v Souladu a není to bez příčiny. Jestli skopičiny nebo ptákoviny? Lepší než obyčejné voloviny!
Protože riskování je objevování. Třeba nových talentů a nových budoucích spolutvůrců dějin! Rodinný JuniorFlyCamp je proto o rodičích a dětech. Proto jsou mé dětské projekty nekomerční, necharitativní a nevýchovné! Aby to nešlo ukrást a zneužít. Je to originál. Kdo stál, stojí dál a my už jsme zas opodál...
Jde TO ovšem vyrobit. Jako Vítr! Ten co mají rádi námořníci, zemědělci i letci. Přináší změnu. Posouvá horizont. Oživuje. Přináší vláhu a změnu myšlení. Myšlení jako energie proudění, která má nějakou rychlost a my ji můžeme cítit a vnímat. Jako stoupáky, kam míříš a najdeš tam ty Pravé parťáky.
Protože miluji risk a tvořivé souboje s blbostí! Tam vyhrajete vždycky a ještě se u toho pořádně cestou i nakonec zasmějete! proto mé království nemá šaška. Vítr si z nás dělá blázny ze všech!
Když říkáš, že Vítr nemá rozum, tak nemůže být ani blbý?
Když Vítr na slovo je skoupý, poznáš co má za lubem až ohýbá nás jako sloupy. On nepřemýšlí a přesto není hloupý. Prostě a jednoduše ví, co je třeba, protože dávát a brát a rovnováha, to je jeho denní chleba. Když rovnováhu porušíš? Je to pro něj povel a přitom mu těžko poručíš! Že rozumnět mu neumíš?! No tak to těžko něco vyřešíš...dívej se co dělá. To, co ty vidíš, já i cítím! Proto tě snadno za slovo jako on pak chytím! Nevzdávej to a dál se ptej...On má na tu hru času habaděj!
To je důvod a motivace k přípravě nového druhu soutěže, která je vědomostní (nejen dovednostní) pro malé objevitele a tvůrce. Nový způsob učení a kam dál nás to pustí s pomocí odpovědí a otázek. Létání je vodopád otázek, které neustále vedou k novým a novým rozhodnutím. Je to voda a vítr na náš mlýn. Shromažďujeme u toho “vlastní dějiny” do knihovny a krabice příběhů, které nás nejvíc ovlivnili a ze kterých se učíme. Včetně analýzy chyb u toho vzniklých. Základem je dětský AeroLogBook.
Každý příběh i rodina jsou originální a každý má své učitele hlavně ve své rodině!!! když rodina selhává...odskáčou a lítají v tom pak instruktoři. Já osobně jsem takhle uštvala hned několik z nich! vydrželi to jen ti nejlepší... a to je ten souboj o rytířské a královské rody, území, značky jako erby. Hádej kdo vyhraje? Jedině ten, kdo je připraven na neustálou změnu plnou změn :-) Budiž mu k tomu Vítr doručen!
A pro co nosíš klobouky a pro co Vítr fouká pod čepice a tradice?
Všechno lítá, co peří má! Nebo taky ne, nahoru to nepoletí, dole přistane. Vítr všechno časem odvane a jen on sám si v tom lítá a dokud Slunce bude svítit, tak on nám tady zůstane!
Jako holčička jsem milovala krajky, šaty, podpadky a plyšáky. Jako puberta jsem se ovšem dozvěděla, že “kdo nemá strojárnu, tak je vůl!” Kouzlo manipulace je v tom, že někoho vystrašíš a on pak udělá opak. Bála jsem se být holka. Kluci jsou prý lepší. Řešit takový strach? Zvítězit a trumfnout je! Nejlépe v něčem, co milují a na jejich území! No to nevymyslíš! Kdo vymyslel tuhle válku, tak to byl fakt vůl. Když jsem i v repre vyhrála všechno, co šlo a stála na bedně mezi klukama, zjistila jsem jak jim je...je to droga!
...jenže mé životní poslání je nastavené jinak. Objevovat neznamená opakovat! Chtělo to další výzvu. Létající oblečení! Skákat a lítat po nebi jako létající veverka. Jenže to jsou přesné a jemné pohyby. Cítit vzduch i tělo. Jako když jdeš po dlažebních kostkách na jehlových podpadcích a na hlavě máš velký klobouk a ono fouká...kam nakloníš hlavu? Pod vítr! Funguje to tak i ve vírníku i letadle. Jestli mám na hlavě zase “něco”, tak trénuji další objevy!
...a mezi námi děvčaty. Pravda o tom, pro co jsem se “původně” prosekala do repre? Já se škrábala na bednu, protože jsem chtěla mít stejnou kombinézu jako oni...iracionální!...děsně jim to slušelo. Byli moje hvězdy! Kdyby mi tu kombinézu koupili… tak bych si připadala jako nějaká fanynka...šlo o to jí získat v boji!!! Kdyby mi to myslelo jinak a stačilo by mi, že mi tu kombinézu koupí... tak by nebylo nutný je porazit!
jo textil… pro to by holky i zabíjely… zápasy o něco jsou fajn. Nesmí se u toho ale ztratit radost, rozum a zdraví. Proto se Muži zdraví a různě smekají klobouky na znamení úcty, pokory nebo jiná gesta.. Holky ovšem nemusí! A to je podstata. Žena je Ženou a smeknout a kleknout jí umí a může donutit pouze Vítr. Dítě Světla. Proto miluji textilní letectvo. To naučí poděkovat i velmi tvrdé charaktery :-))
Odkaz:
https://www.facebook.com/groups/textilniletectvo
